Takové to domácí tvoření

Udělej si sám už dávno není z nouze ctnost

Pocházím z rodiny, kde se všechno může ještě hodit. Z nějakého důvodu se to nikdy nehodí a skutečné poklady jaksi zmizí ze světa. Takže teď bych potřebovala kus starého dobrého liňáku, ale na půdě u rodičů jsou jen staré koberce, marně se pokouším vyhrabat pětilitrové zavařovačky na okurky, ale v záplavě nepoužitelných dóz od kafe a Nutelly jsou nezvěstné, a místo střihů a dřevěného krejčovského metru po prababičce na mě vykouklo několik ročníků časopisu Urob si sám.

Říká se, že pokud nám socialismus něco dal, pak lásku k chataření, houbaření, vodáctví a takovému tomu domácímu kutění. To všechno se tak nějak dá dělat s minimálními náklady v rodné kotlině a bez politické buzerace. Ve Švédsku přišli před pár lety s ohromnou novinkou – rozbité věci se dají opravit! Musím se tomu smát, když si vzpomenu na vysavač značky Electrolux, který oblepený kobercovou páskou drandil po kobercích mého rodného domu několik desetiletí po svém výjezdu z výrobní linky. Ovšem nemine mě ani vzpomínka na zoufalý výraz mé drahé tchýně, když oznámila tchánovi, že po dvaceti letech myčka skutečně už domyla, načež jí její manžel oznámil, že to stačí jen vyčistit a nic se vyhazovat nebude. A tak následující rok dál předmývala nádobí v ruce a doufala, že se ďáblův nesmrtelný přístroj jednou už fakt nezapne.

Jenže moje generace už dávno nežije v době, kdy by si musela obýváky zdobit alespoň lakovanými samorosty, aby měla doma něco jiného než sousedi. Kdy by si ženy černily řasy krémem na boty a místo silonek se potíraly ořechovou šťávou, aby to aspoň vypadalo, že je mají, ani už nestojíme ve frontách na ovoce, maso, oblečení nebo auta. A přesto ta touha něco si vyrobit, zavařit, upéct nebo opravit tu je. Dneska už to není z nouze ctnost. Je to koníček, je to módní trend, je to návrat ke kořenům, přirozená lidská potřeba něco tvořit. A tak v bytech mých kamarádů najdete úžasný konferenční stolek z palet, stylový jídelní stůl od kontejneru, žebřík na ručníky z keře u místního hřbitova nebo porcelánový jídelní servis koupený z nástěnky v Bille. Chtějí šetřit?

O peníze nejde. Láká naopak exkluzivita

A to právě vůbec. Kdo to někdy zkusil, ví, že ve většině případů je levnější a rychlejší zajít prostě do krámu. Chcete levný stolek? No tak hurá do Ikey a za 399 Kč a pět minut šroubování máte hotovo. Jen blázen by přece sháněl obstojnou paletu, řezal, brousil, natíral, šrouboval a pak tu tíhu tahal do třetího patra bez výtahu! Jenže těch bláznů jsou mraky. A nejsou to žádní hipsteři, hipísáci ani Mirkové Dušínové, ale manažeři, ajťáci, účetní, doktoři, markéťáci, matky, bezdětní, masožravci i vegetariáni. Nestíhám se divit. Všichni se potkáváme na Pinterestu a sledujeme ty samé blogery a influencery na Instagramu a z návštěvy second handu už dávno nekouká ostuda, ale upřímně zvědavá otázka: „A cos tam našla???“

Je to nesmírně návykové a nakažlivé. Jednou seženete v sekáči fakt pěkné tričko a už nikdy neminete výlohu bez mrknutí. Pak začnete přemýšlet o osudu starého oblečení a už hledáte návod, jak ho vylepšit a dál nosit. Potom přemýšlíte, co si kupujete, protože vidíte, že z trička za 59 Kč ve slevě už toho moc nevyrobíte. A když už dokážete vdechnout život starým hadrům, najednou není takový problém natřít starou židli nebo oloupat kůru z hřbitovního keře a mít doma něco, co v nákupáku rozhodně nepotkáte. A kdo se bojí vrtačky a pily, propadá hrncům a zavařovačkám a domácí kosmetice.

S kosmetikou už to dávno není jako kdysi s krémem na boty na řasách českých krásek. Lákavá je ta alchymie, tvárnost, neomezené možnosti. Nakupujeme různé oleje a vonné olejíčky, bambucká a kakaová másla, mýdlové hmoty, sbíráme bylinky a rady našich babiček a se zatajeným dechem čekáme, co z toho bude. A co je na tom úplně nejlepší – vůbec to není osamělé tvoření a zkoušení, ale zábava daleko přesahující televizi a brambůrky. Zkuste něco podobného navrhnout na sobotní večer kamarádkám, a budete se divit, kolik z nich se rádo přidá. Ony ty prastaré přástky měly do sebe víc než obyčejná ožíračka.domácí kosmetika

Tak jo, nebudeme si hrát na svatoušky, ona láhev vína na škodu nebude. Jen žádná křeč.

A co jsme už vyzkoušeli my?

  • E-shop Holky bez silikonů a konkrétně zboží i workshop Zero waste domácnost. Nadchly nás sady na výrobu šumivých bomb do koupele, lesků na rty i mýdlová hmota, kterou můžete směle zabavit i děti, protože práce s ní je vážně snadná. A dovnitř bylinky, třpytky, přírodní barvy nebo efektně vypadal sypaný ovocný čaj!48ac23b7-c45a-4fa3-9430-891a21ef3bb3
  • Nápady a recepty najdete i na blogu Aleny Thomas Essential.cz – zajímavá je sekce domácích prostředků. Možná se budete bát, ale přísaháme, že ocet funguje opravdu jako leštidlo na nádobí, a že sůl do myčky není nic jiného než sůl, proto budete na krabicích za XY Kč marně hledat složení.
  • Na vlně pomalé módy –rozhodně si objednejte elektronické mini issue časopisu SLOU – zdarma dostanete na svůj mail každý měsíc tipy ze světa udržitelné módy. Že osobní styl není o kopírování, nakupování a vysokém rozpočtu, ale spíš o nápadu a šikovnosti, vás přesvědčí každé číslo. Třeba v tom aktuálním najdete úžasnou fashion story z oblečení vyhrabaného ze skříně jedné plzeňské babičky, v tom minulém třeba návod, jak nosit maxišálu na spoustu způsobů a koupit si můžete i starší tištěné číslo, kde zas najdete DIY návody, jak si poradit se starým tričkem. A jedno takové dávno zatracené tričko bez nápadu a využití se po rychlém faceliftu podívalo i na koncert Lennyho Kravitze????

Mrkněte a pusťte se do toho! My už jsme ve fázi závislosti!!! Důkazem je náš ŇufŇuf, kam brzo přibude další novinka????

Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním.